Salza 2010

Je pondělí, sedím v autě na místě spolujezdce a pomalu usínám. Po velké pracovní poradě míříme z Prahy do Ostravy a všichni můžeme konstatovat, že to byl dlouhý den. Byl to dlouhý den, ale v podvědomí mám jen a jen letošní Salzu.Vždyť včera jsme se s jinou bandou vraceli stejnou cestou, unavení, zmoklí, ale plni zážitků z divoké rakouské řeky a jejího okolí. Letošní Salza opět byla jednou z akcí, která zaručeně pár dní zůstane účastníkům pod kůží. A jak to vlastně proběhlo ? [mygal=salza2010] V pátek vyrážíme v 18:30 z přehrady směr Brno. Tady nabíráme Ester a v kompletním složení Děs, Empík, Ester, Igi, Aktivka a já pokračujeme na Mikulov – Vídeň – St.Polten – Ybbs a konečně Wildalpen. Do kempu dorážíme něco po 1:00, naše první kroky směřují k hučící Salze a ty druhé ke stanům v kufrech aut, které v mžiku za drobného deště a svitu čelovek stavíme. A jde se spát. Ráno snídáme, s MPem jedem odvézt auta do cíle, ostatní připravují lodě a vybavení. A je to tady, poslední foto pře vyplutím a jedem na to. Stav cca 205mm. Během deseti minut jsou všechny naše tři Baraky na vodě a my jedeme vstříc prvním vlnám. Salza nás vítá ledovou vodou a první WWIIjkovou vlnou, Juhůůůů, nastavá automatický stav, kdy člověk nemyslí na nic jiného než na další vlnu nebo další skálu, které se vyhnout. Voda je nižší než loni, ale přece jen teče krásně. Zaskáčeme z můstku a hurá do „soutěsky“. Ta je letos klidnější, ale stejně krásná. Po nezbytném vynešení lodí k autům a přesunu se scházíme u vařičů před stany ve Wildalpenu. Dělíme se na dvě skupiny. MP, Ester a Děs jdou do městečka a Aktivka, Igi a já vyrážíme do světa vodopádů na Wasserloche. Scházíme se večer opět v kempu, do noci povídáme, smějeme se, plánujeme, ošetřujeme rány J Ráno se k našemu překvapení potkáváme s Kawalem, Nelou, Marem a „bohužel mi uteklo jeho jméno“.  No a vše se opakuje. Jen počasí je horší a já s Aktivkou v první vlně okoušíme ledovou vodu na vlastní kůži J. Končíme opět za soutěskou, za deště balíme lodě a vše ostatní a za smíchu se pomalu vydáváme na dlouhou cestu domů. V Mikulově si vítězně potřeseme pravicí i levicí a hurá domů. Děkuji všem za krásný víkend a těším se, že nás příští rok bude víc.