Ráno jsme se sešli na nádraží v počtu 11 lidí – Petra, Natálka, Sabka, Martin (mažel Petry), Muška, Daňula, Sony, Dalibor, Lukáš, Aleš a Pepa – a jsme odfrčeli vlakem z Těšína „směr hory“, jak poznamenala Petra. Vyprázdnili jsme se na nástupiště (je to hláška jednoho dítka) v Bystřici nad Olší a naložili jsme se do autobusu. Vystoupili jsme na točně, tudíž na konečné. Stáli jsme v pár cenťácích sněhu, zatímco Natálka zjišťovala busy zpět, a zdálo se, že za chvilku všichni umrzneme, ale po vyplazení se na první kopeček jsme všichni svorně umírali horkem. Čekaly nás přibližně 3 kiláky do kopce. Všude samé kopce – ten, co je vynalezl, byl fakt „inteligent“ ;D. Cestou jsme pozorovali stopy lišky, veverky, psa, zajíce a v neposlední řadě Yettiho, který měl tlapu jako otisk PET láhve :D. Dále jsme hráli hry, učili jsme se poznával skautské značky a hlavně jsme pod heslem „Zákazy jsou od toho, aby se porušovaly!“ blbli ve sněhu! Na Ostrém jsme si dali polévku a teplý čaj, chvilku jsme se ohřáli a šlapali jsme dál – konečně z kopce :D. Pak už jsme míjeli jednu krásnější krajinku za druhou. Jednou to byl pohled na vysoké vyzáblé stromy, podruhé prudký horský potůček, pak stromy prozářené sluncem, jindy zmrzlé větévky trčící z potoka a další. Nádhera. Cestou jsme hráli úspěšnou hru „Saidon“. Došli jsme na zastávku, nasedli do autobusu a nechali jsme se svézt k nádraží. Chvilku jsme počkali na vlak, posvačili jsme zbytky našich svačin, ale to už přijížděl vlak a my nasedli a jeli domů. Více fotek na www.lesni-skritci.estranky.cz ….. Muška
[mygal=ostry]
